Při cestování mezi Brnem a Hulínem jsem kousek za Vyškovem objevil pole plné železničních vagonů. Ne že by se vagony pěstovaly na poli, jen v našich končinách trvá odklizení vraků po havárii více než měsíc :-) Plán na focení na této lokalitě se zrodil asi během minuty co jsem projel okolo.

Následovalo hledání vhodné modelky, v čemž se znovu osvědčilo moje přesvědčení, že facebook je k ničemu. Nakonec se ale přece jenom našla modelka jménem Markéta. Po krátké domluvě přes chat a rychlé schůzce bylo jasné, že všechno bude fungovat parádně.

Ve středu ráno, kdy bylo dohodnuto focení bylo zataženo, zima a vypadalo to, že bude každou chvílí pršet. I přes toto nejisté počasí jsme vyrazili na místo focení společně s Kubou, mým asistentem a Janou, také fotografkou a především vizážistkou. Na místě na nás všechny padla mírná deprese z toho, jak místo vypadalo, čtyři vagony rozházené po poli, pomačkané, převrácené a pokroucené. Železniční trať je již opravena, takže jsme při práci neměli nouzi o publikum, i když naše aktivita měla spíše dopad na provoz na přilehlé silnici, kde auta, ba i autobusy zpomalovaly…

Focení probíhalo v poklidném tempu, pár výměn šatů, úprava líčení a 2,5 hodiny uběhlo jako nic. Z technické stránky jsem opět nadšen z práce s Canonem 5D a nově koupená 85 f/1.8 mě přímo okouzlila. Stálice mé výbavy jako 50 f/1.8 a 28 f/2.8 zůstávaly tentokrát mírně v pozadí. Pro osvětlení mě opět nezklamal Speedlite 430 EX s deštníkem. Zklamáním dne se nakonec staly radiové odpalovače čínské produkce, které už čekají jen na to, až pošta doručí jejich náhradu.

Po každém focení bohužel následuje i fáze postprodukce, ale těch pár dní strávených v Aperture na 24“ monitoru se vždycky dá přežít :D